Směrnice ředitele KHS č. 14/2007

Směrnice ředitele KHS č. 14/2007
o postupu při vyřizování stížností podle § 175 správního řádu


Článek I.
Předmět úpravy

Tato směrnice upravuje postup při vyřizování stížností podle ustanovení § 175 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „správní řád“).
Stížnost lze podat vůči nevhodnému chování úředních osob nebo proti všem postupům Krajské hygienické stanice Královéhradeckého kraje se sídlem v Hradci Králové (dále jen „KHS“) s výjimkou:
a)    stížností, jejichž postup vyřízení je v celém rozsahu stanoven zvláštními právními předpisy,
b)    stížností, které souvisejí výlučně s občanskoprávními, obchodněprávními a pracovněprávními úkony prováděnými KHS.


Článek II.
Základní pojmy

Pro účely této směrnice se rozumí:
a)    stížností takové podání, které poukazuje na nevhodné chování úředních osob KHS nebo nesprávný postup KHS,
b)    důvodnou nebo částečně důvodnou stížností taková stížnost, jejíž prošetřením bylo prokázáno, že KHS použila nesprávný postup nebo jejíž úředníci se chovali nevhodně,
c)    stěžovatelem fyzická osoba, právnická osoba nebo více těchto osob, jichž se činnost KHS v jednotlivém případě dotýká,
d)    oprávněnou osobou osoba oprávněná k vyřízení stížnosti, kterou je přímý nadřízený pracovníka KHS vůči jehož chování nebo postupu stížnost směřuje,
e)    příjemcem stížnosti zaměstnanec podatelny v sídle KHS, případně podatelny na územním pracovišti.


Článek III.
Podání stížnosti

1.    Stěžovatelé jsou oprávněni obracet se na KHS se stížnostmi proti:
a)    nevhodnému chování úředních osob KHS, zejména nechovají-li se zdvořile, nevychází stěžovatelovi vstříc nebo porušují obecné zásady slušného chování, pokud takové chování je v přímé souvislosti s výkonem jejich pravomoci a které souvisí s výkonem veřejné správy,
b)    nesprávnému úřednímu postupu KHS, pokud správní řád nestanoví jiný prostředek ochrany.

2.    Ze stížnosti musí být patrné kdo ji podává, které věci se týká, co se navrhuje, kterému správnímu orgánu je určena a podpis stěžovatele. Nemá-li stížnost tyto náležitosti a zároveň brání-li jejich absence úspěšnému vyřízení, pomůže oprávněná osoba stěžovateli s jejich odstraněním nebo ho vyzve k jejich doplnění. K tomuto úkonu mu poskytne přiměřenou lhůtu a současně ho poučí, že pokud nejasnosti, které by bránily dalšímu postupu neodstraní, nebude se dále stížností zabývat.

3.    Stížnost lze podat písemně, ústně, prostřednictvím technických prostředků (např. fax, dálnopis), bez nutnosti potvrzení či doplnění, nebo elektronicky. U stížnosti podané elektronicky se nevyžaduje její podepsání zaručeným elektronickým podpisem. Stížnost se podává v českém nebo slovenském jazyce. Stížnosti vyhotovené v cizím jazyce musí stěžovatel předložit v originálním znění a současně v úředně ověřeném překladu do českého jazyka, pokud oprávněná osoba stěžovateli nesdělí, že takový překlad nevyžaduje.

4.    V případě stížnosti podané skupinou osob vyzve oprávněná osoba, aby si tyto osoby zvolily společného zmocněnce. Nezvolí-li si ve stanovené přiměřené lhůtě společného zmocněnce, přičemž uplatňují shodný zájem, a zároveň lze očekávat průtahy při vyřizování stížnosti, ustaví jim oprávněná osoba usnesením společného zástupce z jejich řad.

5.    Podá-li stížnost za stěžovatele osoba, která nebyla předmětem stížnosti sama dotčena, a nejedná se o jejího zástupce, nebo pokud stěžovatel zašle stížnost bez podpisu či s podpisem, ale bez uvedení adresy pro doručování a z podání nelze stěžovatele ani jiným způsobem identifikovat, považuje se takové podání v individuálním případě jako podnět k výkonu dohledu, dozoru či kontroly nebo jako podnět ke zlepšení činnosti, k odstranění nedostatků v činnosti KHS apod. Při vyřízení takového podání se nepostupuje dle § 175 správního řádu, ale přiměřeně dle jeho charakteru a části čtvrté správního řádu.


Článek IV.
Příjem stížností

1.    Stížnosti se přijímají v podatelnách KHS. Ústně lze podat stížnost také přímo u oprávněné osoby.

2.    Příjemce stížnosti bez zbytečného odkladu předá stížnost oprávněné osobě. V případě ústně podané stížnosti odkáže příjemce stížnosti stěžovatele na oprávněnou osobu. Není-li oprávněná osoba přítomna, sepíše příjemce stížnosti o ústně podané stížnosti záznam. Stejně postupuje i oprávněná osoba v případě, že ústně podanou stížnost nelze ihned vyřídit. O jakékoliv přijaté stížnosti oprávněná osoba neprodleně informuje ředitele KHS.

3.    Jestliže nelze stížnost v plném rozsahu vyřídit do 15 dnů ode dne jejího doručení, oprávněná osoba potvrdí stěžovateli její přijetí.

4.    Všechny přijaté stížnosti vede právní oddělení v evidenci stížností (Článek VIII). O každé stížnosti se vede spis.

5.    Podání stížnosti nesmí být podateli na újmu; odpovědnost stěžovatele za trestný čin nebo správní delikt není dotčena.


Článek V.
Vyřizování stížností

1.    Vyřizování stížností je postupem dle § 154 a násl. správního řádu, na jehož základě se použijí přímo, obdobně nebo přiměřeně další ustanovení správního řádu. Při vyřizování je třeba dbát základních zásad činnosti správních orgánů.

2.    Není-li KHS příslušná k vyřízení stížnosti, postoupí ji bez zbytečného odkladu usnesením příslušnému správnímu orgánu a o tomto úkonu vyrozumí stěžovatele. Dotýká-li se stížnost působnosti několika správních orgánů nebo více věcí, postupuje obdobně.

3.    Stížnost se posuzuje podle skutečného obsahu bez ohledu na to, jak je označena. Oprávněná osoba řádně prošetří všechny skutečnosti ve stížnosti uvedené. Považuje-li to za vhodné, provede místní šetření, vyžádá si dokumenty, které bezprostředně s obsahem stížnosti souvisejí, případně stanoviska správních orgánů, kterých se věc týká, vyslechne osoby proti nímž stížnost směřuje, stěžovatele, popřípadě další osoby, které mohou přispět k objasnění věci. Nasvědčuje-li obsah stížnosti tomu, že na jejím základě lze zahájit řízení z moci úřední, může oprávněná osoba postupovat podle § 137 správního řádu upravující podání vysvětlení před zahájení správního řízení z moci úřední.

4.    Stížnost se vyřizuje bez zbytečných průtahů tak, aby nikomu nevznikaly zbytečné náklady a dotčené osoby byly co nejméně zatěžovány, a to nejpozději do 60 dnů ode dne doručení KHS. O vyřízení stížnosti musí být stěžovatel v této lhůtě vyrozuměn. Stanovená lhůta může být překročena jen tehdy, nelze-li v jejím průběhu zajistit podklady potřebné pro vyřízení. O takovém překročení lhůty oprávněná osoba informuje stěžovatele.

5.    Oprávněná osoba ve vyrozumění o vyřízení žádosti (písemným přípisem) uvede, zda podaná stížnost byla shledána důvodnou, částečně důvodnou nebo nedůvodnou. V odůvodnění se vypořádá se všemi body stížnosti a námitkami stěžovatele, sdělí jaká šetření provedla, jakými úvahami se při posuzování stížnosti řídila a rovněž uvede, o jaké skutečnosti a právní předpisy se opírá.

6.    Stěžovatel je v průběhu a po skončení vyřizování stížnosti oprávněn nahlížet do spisu stížnosti a činit si z něho výpisy a kopie. KHS je povinna stěžovateli tato oprávnění umožnit, s výjimkou těch částí spisu, které obsahují utajované informace nebo skutečnosti, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti.


Článek VI.
Opatření k nápravě

1.    Byla-li stížnost shledána důvodnou nebo částečně důvodnou, oprávněná osoba bezodkladně učiní nezbytná opatření k nápravě. Současně o nich vyrozumí stěžovatele. Informaci však neposkytne, projevil-li stěžovatel vůli nebýt o přijatých opatřeních k nápravě informován.

2.    O opatřeních přijatých k nápravě učiní oprávněná osoba záznam do spisu.


Článek VII.
Přešetření způsobu vyřízení stížnosti

1.    Má-li stěžovatel za to, že stížnost nebyla řádně vyřízena, může požádat Ministerstvo zdravotnictví, aby přešetřilo způsob vyřízení stížnosti.

2.    V případě, že je KHS doručen nesouhlas stěžovatele se způsobem vyřízení žádosti, posoudí osoba, která vyřizovala stížnost, obsah jak po věcné a formální stránce, tak i z hlediska nových skutečností. Shledá-li důvod ke změně závěrů, vyrozumí o tom stěžovatele. V opačném případě mu oznámí, že neshledala důvody ke změně již učiněných závěrů a předá nesouhlas k přešetření způsobu vyřízení stížnosti Ministerstvu zdravotnictví, včetně stížnosti a kopie spisu stížnosti.

3.    Je-li nesouhlas stěžovatele s vyřízením stížnosti doručen jak osobě, která vyřizovala stížnost, tak i jejímu nadřízenému, postupuje se, jako by stěžovatel požádal nadřízeného o přešetření způsobu vyřízení žádosti.

4.    Byla-li stížnost Ministerstvem zdravotnictví prošetřena a tento orgán výsledky předchozího řešení potvrdil, je KHS oprávněna novou obsahově stejnou stížnost založit bez šetření. O takovém úkonu bude stěžovatel informován.


Článek VIII.
Evidence stížností

1.    KHS vede evidenci přijatých stížností v písemné i elektronické podobě.

2.    Evidence obsahuje:
a)číslo jednací, spisovou značku,
b)datum přijetí stížností,
c) identifikaci stěžovatele, příp. i označení orgánu, který žádost postoupil,
d)předmět stížnosti,
e)jméno, příjmení a funkci osoby vyřizující stížnost,
f) vyhodnocení důvodnosti stížnosti,
g)datum vyrozumění stěžovatele o způsobu vyřízení, příp. o přijatých opatřeních,
h)přijatá opatření k nápravě.


Článek IX.
Ochrana osobnosti a osobních údajů

1. Při vyřizování stížností se postupuje v souladu se zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zejména § 11 – § 16.

2. Nakládání s osobními údaji stěžovatelů i dalších osob, kterých se stížnost týká, upravuje zákon. č 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zejména § 5 a § 11.



Tato směrnice nabývá účinnosti dnem 1.7.2007





V Hradci Králové dne 14.6.2007                                 MUDr. Ivan Kučera
Ředitel KHS